{"id":163,"date":"2021-03-04T12:35:45","date_gmt":"2021-03-04T11:35:45","guid":{"rendered":"https:\/\/www.obec-rataje.cz\/wp\/?page_id=163"},"modified":"2023-07-11T08:08:35","modified_gmt":"2023-07-11T06:08:35","slug":"historie-obce","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/www.obec-rataje.cz\/wp\/historie-obce\/","title":{"rendered":"Historie obce"},"content":{"rendered":"\n

Rataje a jejich stru\u010dn\u00e1 historie<\/strong>
<\/p>\n\n\n\n

Rataje jsou mal\u00e1 obec ve St\u0159edo\u010desk\u00e9m kraji rozlo\u017een\u00e1 v m\u011blk\u00e9m k v\u00fdchodu sklon\u011bn\u00e9m \u00fadol\u00ed cca 5 km od Vla\u0161imi. N\u00e1zev asi vznikl ze staro\u010desk\u00e9ho slova \u201erataj\u201c, tj. or\u00e1\u010d<\/strong>. Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka<\/strong> o existenci Rataj poch\u00e1z\u00ed z roku 1395<\/strong> (vl\u00e1da kr\u00e1le V\u00e1clava IV.). P\u016fvodn\u011b zde byl svobodn\u00fd hospod\u00e1\u0159sk\u00fd statek, kdy\u017e roku 1401 jeho tehdej\u0161\u00ed dr\u017eitel Voche\u0148 z Rataj m\u011bnil sv\u00e9 statky s Vla\u0161imsk\u00fdm kostelem. A\u017e do poloviny 19. stolet\u00ed pak byly Rataje poddanskou vs\u00ed. Na odli\u0161en\u00ed nedalek\u00fdch Rataj nad S\u00e1zavou, kter\u00fdm se \u0159\u00edkalo Rataje Hrazen\u00e9, nesly ozna\u010den\u00ed Rataje Ovesn\u00e9<\/strong>.<\/p>\n\n\n\n

Po husitsk\u00fdch v\u00e1lk\u00e1ch \u017eilo v Rataj\u00edch kali\u0161nick\u00e9 obyvatelstvo<\/strong> a spadalo do farnosti ve Zdislavic\u00edch. Majitel\u00e9 Rataj se n\u011bkolikr\u00e1t m\u011bnili a osada spadala do vla\u0161imsk\u00e9ho, nebo k\u00e1covsk\u00e9ho panstv\u00ed. D\u016fsledky t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky (1618-1648) se projevily i v Rataj\u00edch. Prob\u011bhla rekatolizace<\/strong> a od roku 1627 se Rataje staly trvalou sou\u010d\u00e1st\u00ed vla\u0161imsk\u00e9ho panstv\u00ed<\/strong>.<\/p>\n\n\n\n

Ze 17. stolet\u00ed se dochovaly gruntovn\u00ed knihy<\/strong> vla\u0161imsk\u00e9ho panstv\u00ed, kter\u00e9 uv\u00e1d\u00ed tehdej\u0161\u00ed dr\u017eitele drobn\u00fdch poddansk\u00fdch usedlost\u00ed v Rataj\u00edch a obsahuj\u00ed \u0159adu dal\u0161\u00edch cenn\u00fdch informac\u00ed.  Dal\u0161\u00edm v\u00fdznamn\u00fdm pramenem je bern\u00ed rula<\/strong> z roku 1654, podle n\u00ed\u017e bylo v Rataj\u00edch takov\u00fdch hospod\u00e1\u0159stv\u00ed deset. Po vyhn\u00e1n\u00ed posledn\u00edho nekatolick\u00e9ho kn\u011bze ze Zdislavic byly Rataje \u0159adu desetilet\u00ed c\u00edrkevn\u011b spravov\u00e1ny z Vla\u0161imi a pozd\u011bji z Kondrace. Na faru ve Zdislavic\u00edch byl far\u00e1\u0159 znovu nast\u00e1lo dosazen a\u017e v roce 1784.<\/p>\n\n\n\n

Po 30 let\u00e9 v\u00e1lce bylo v obci mnoho pol\u00ed le\u017e\u00edc\u00edch ladem. Obd\u011bl\u00e1v\u00e1na byla sotva jedna \u0161estina pol\u00ed.
1627<\/strong> koupil Rataje Ov. Bed\u0159ich z Talmberka, p\u00e1n na Vla\u0161imi aj.
1654 bylo v Rataj\u00edch Ov. rol\u00ed orn\u00fdch 111, ladem le\u017e\u00edc\u00edch 106, pust\u00fdch a poro<\/strong>stl\u00fdch 125, otav 14, sena 0.
1665<\/strong> prodal Jan Kry\u0161tof z Talmberka dv\u016fr v Rat. Ov. kn\u011b\u017en\u011b Benign\u011b z Porcie, rozen\u00e9 Kavkov\u00e9 z \u0158\u00ed\u010dan.
1717 <\/strong>bylo v Rat. Ov. pol\u00ed orn\u00fdch 517, ladem 28, pust\u00fdch a porostl\u00fdch 35, sena 67, otav 13.
Po\u010det obyvatel v Rataj\u00edch Ov.:
Roku 1848 \u2013 339, r. 1869 \u2013 352, r. 1890 \u2013 307, r. 1910 \u2013 294, r. 1930 -260, r. 1950 \u2013 233, r. 1970 \u2013 213, r. 1960 \u2013 197.
Po\u010det dom\u016f:
Roku 1780 \u2013 1790 \u2013 22, r. 1848 \u2013 48, r, 1869 \u2013 52, r. 1890 \u2013 54, r. 1910 \u2013 52, r. 1930 \u2013 51, r. 1950 \u2013 51, r. 1970 \u2013 50, r. 1980 -52.<\/p>\n\n\n\n

Za vl\u00e1dy c\u00edsa\u0159ovny a \u010desk\u00e9 kr\u00e1lovny Marie Terezie do\u0161lo roku 1774 k rozd\u011blen\u00ed ratajsk\u00e9ho pansk\u00e9ho dvora<\/strong> mezi osadn\u00edky. Bylo zde 327 katol\u00edk\u016f, 8 \u017eid\u016f, 43 dom\u016f. V prostoru tvrze na v\u00fdchodn\u00ed stran\u011b Rataj tak vznikla \u0159ada drobn\u00fdch hospod\u00e1\u0159stv\u00ed. Vedle tradi\u010dn\u00edch poddansk\u00fdch usedlost\u00ed a drobn\u00fdch hospod\u00e1\u0159stv\u00ed na rozparcelovan\u00e9m dvo\u0159e fungovala na z\u00e1padn\u00edm okraji dne\u0161n\u00edch Rataj po stalet\u00ed tak\u00e9 svobodnick\u00e1 hospoda<\/strong> zvan\u00e1 Veselka<\/strong> (dne\u0161n\u00ed \u010d.p. 19).<\/p>\n\n\n\n

Spr\u00e1va vla\u0161imsk\u00e9ho panstv\u00ed byla vykon\u00e1v\u00e1na prost\u0159ednictv\u00edm rycht\u00e1\u0159\u016f. V 18. stolet\u00ed k nim pat\u0159ili nap\u0159. Ji\u0159\u00ed \u0160anda \u010di jeho syn Jan (\u010d.p. 1), v prvn\u00ed polovin\u011b 19. stolet\u00ed Josef Sekni\u010dka (\u010d.p. 11) nebo Josef Bare\u0161 (\u010d.p. 7). A\u017e v roce 1850 byla dosavadn\u00ed panstv\u00ed v\u010detn\u011b vla\u0161imsk\u00e9ho zru\u0161ena a jako z\u00e1kladn\u00ed samospr\u00e1vn\u00e1 jednotka vznikly obce v \u010dele s obecn\u00edm p\u0159edstaven\u00fdm (starostou).  Vznikla tak obec Rataje<\/strong>. Posledn\u00edm ratajsk\u00fdm rycht\u00e1\u0159em a z\u00e1rove\u0148 prvn\u00edm starostou byl Jan Klika z Rataj \u010d.p. 3. N\u011bkdy v t\u00e9 dob\u011b vznikal na \u0160t\u011bp\u00e1novsk\u00e9m potoce pod vs\u00ed tak\u00e9 kamenn\u00fd ml\u00fdn<\/strong>, kter\u00fd fungoval a\u017e do konce druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky.<\/p>\n\n\n\n

V 19. stolet\u00ed prob\u00edhal v Rataj\u00edch stejn\u011b jako v cel\u00e9m regionu velk\u00fd popula\u010dn\u00ed r\u016fst<\/strong>. V n\u011bkolika des\u00edtk\u00e1ch staven\u00ed se t\u00edsnily stovky lid\u00ed. Maximem bylo s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed lidu r. 1869 s 352 obyvateli. \u0158adu men\u0161\u00edch neu\u017eivilo jen zem\u011bd\u011blstv\u00edm, a proto si vypom\u00e1hali \u0159emeslem (krej\u010d\u00ed, tkalci, kol\u00e1\u0159i, tesa\u0159i, \u0161evci apod.).  V\u011bt\u0161\u00ed koncentrace staveb na mal\u00e9m prostoru spole\u010dn\u011b s jejich charakterem (\u010dasto d\u0159ev\u011bn\u00e9 stavby s do\u0161kami na st\u0159ech\u00e1ch) vedle k tomu, \u017ee obec postihovaly rozs\u00e1hl\u00e9 po\u017e\u00e1ry<\/strong>. Jeden z nerozs\u00e1hlej\u0161\u00edch, kter\u00fd dokonce neunikl pozornosti dobov\u00e9ho pra\u017esk\u00e9ho tisku, byl po\u017e\u00e1r z 15. b\u0159ezna 1880, kter\u00fd zni\u010dil 13 hospod\u00e1\u0159stv\u00ed na jihov\u00fdchodn\u00ed stran\u011b obce (zejm\u00e9na are\u00e1l b\u00fdval\u00e9ho dvora).<\/p>\n\n\n\n

V roce 1911<\/strong> byl v Rataj\u00edch po vzoru jin\u00fdch obc\u00ed zalo\u017een sbor dobrovoln\u00fdch hasi\u010d\u016f<\/strong>, kter\u00fd v dal\u0161\u00edch letech zasahoval u \u0159ady po\u017e\u00e1r\u016f. Tak rozs\u00e1hl\u00e9 katastrofy se ale ji\u017e neopakovaly.  Dobrovoln\u00ed hasi\u010di se natrvalo stali sou\u010d\u00e1st\u00ed m\u00edstn\u00ed ob\u010dansk\u00e9 spole\u010dnosti a z\u00e1rove\u0148 jej\u00edm nejaktivn\u011bj\u0161\u00edm elementem.<\/p>\n\n\n\n

Spole\u010densk\u00fd a hospod\u00e1\u0159sk\u00fd \u017eivot v obci siln\u011b naru\u0161ila prvn\u00ed sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka<\/strong>. N\u011bkolik des\u00edtek mlad\u00fdch mu\u017e\u016f bylo postupn\u011b odvedeno do v\u00e1lky. Slou\u017eili p\u0159edev\u0161\u00edm ve 102. p\u011b\u0161\u00edm pluku nebo 28. p\u011b\u0161\u00edm pluku domobrany (Landwehr). Osudy vrstevn\u00edk\u016f a mnohdy z\u00e1rove\u0148 kamar\u00e1d\u016f i p\u0159\u00edbuzn\u00fdch z jedn\u00e9 vesnice byly velmi r\u016fznorod\u00e9. \u0158ada z nich padla, jin\u00ed byli zajati, dal\u0161\u00ed nakonec vstoupili do \u010deskoslovensk\u00fdch legi\u00ed. N\u011bkte\u0159\u00ed z t\u011bch, kte\u0159\u00ed m\u011bli to \u0161t\u011bst\u00ed a v\u00e1lku p\u0159e\u017eili, zem\u0159eli p\u0159ed\u010dasn\u011b po jej\u00edm skon\u010den\u00ed na n\u00e1sledky v\u00e1le\u010dn\u00fdch zran\u011bn\u00ed a \u00fatrap. K uct\u011bn\u00ed pam\u00e1tky na ob\u011bti v\u00e1lky z Rataj byl p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti deseti let od vzniku \u010ceskoslovenska v r. 1928 z\u0159\u00edzen a slavnostn\u011b odhalen pam\u00e1tn\u00edk padl\u00fdch<\/strong>.<\/p>\n\n\n\n

V obdob\u00ed prvn\u00ed republiky fungoval v obci pestr\u00fd spole\u010densk\u00fd \u017eivot a byla zde tak\u00e9 knihovna. Koncem 30. let prob\u011bhla v obci elektrifikace<\/strong>.<\/p>\n\n\n\n

Stejn\u011b jako v roce 1914 byla \u0159ada mu\u017e\u016f mobilizov\u00e1na v z\u00e1\u0159\u00ed 1938. Vyd\u00e1n\u00ed pohrani\u010d\u00ed a n\u00e1sledn\u00e1 okupace \u010ceskoslovenska p\u0159inesly dal\u0161\u00ed t\u011b\u017ek\u00e9 obdob\u00ed nejen pro obyvatele obce. Druh\u00e1 sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka a nacistick\u00fd teror si v Rataj\u00edch si ale nevy\u017e\u00e1dali ob\u011bti na \u017eivotech. V kv\u011btnov\u00fdch dnech roku 1945 obec<\/strong> za dramatick\u00fdch okolnost\u00ed unikla<\/strong> rozst\u0159\u00edlen\u00ed n\u011bmeck\u00fdm d\u011blost\u0159electvem<\/strong>. Odvahu rozmluvit ustupuj\u00edc\u00edm jednotk\u00e1m jejich z\u00e1m\u011br na\u0161el b\u00fdval\u00fd v\u00edde\u0148sk\u00fd \u010cech Josef Forman z \u010d.p. 40 za doprovodu Anton\u00edna \u0160rankoty. Brzy po osvobozen\u00ed v\u0161ak zem\u0159el na n\u00e1sledky st\u0159eln\u00e9ho zran\u011bn\u00ed zp\u016fsoben\u00e9 nespr\u00e1vnou manipulac\u00ed se zbran\u00ed n\u011bkter\u00fdm z jin\u00fdch m\u00edstn\u00edch ob\u010dan\u016f Ladislav Hor\u00e1lek z \u010d.p. 29 (nar. 1927).<\/p>\n\n\n\n

Po roce 1948 spole\u010densk\u00fd \u017eivot v obci a\u017e do 60. let zna\u010dn\u011b uvadal, svobodn\u00e1 samospr\u00e1va byla nahrazena MNV. Na rozd\u00edl od jin\u00fdch vs\u00ed si ale komunistick\u00e1 totalita v jej\u00ed nejtvrd\u0161\u00ed podob\u011b 50. let nevy\u017e\u00e1dala \u017e\u00e1dn\u00e9 ob\u011bti. Nikdo ani nebyl z obce n\u00e1siln\u011b vyst\u011bhov\u00e1n. Z\u00e1sadn\u00ed zlom do \u017eivota v\u011bt\u0161iny lid\u00ed v obci p\u0159ineslo ale n\u00e1siln\u00e9 zalo\u017een\u00ed JZD<\/strong> na podzim r. 1958. V kontextu tehdej\u0161\u00ed doby je a\u017e neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, \u017ee b\u011bhem 50. let byla na z\u00e1klad\u011b aktivn\u00ed \u00fa\u010dasti m\u00edstn\u00edch obyvatel na m\u00edst\u011b star\u00e9 kamenn\u00e9 kapli\u010dky postavena nov\u00e1 kaple<\/strong> podle projektu zdej\u0161\u00edho rod\u00e1ka Josefa K\u016f\u017eela z Rataj \u010d.p. 46.<\/p>\n\n\n\n

V 60. letech byl v Rataj\u00edch vybudov\u00e1n rybn\u00edk \u201ena dolin\u00e1ch\u201c<\/strong>, v prvn\u00ed polovin\u011b 70. let bylo na m\u00edst\u011b zru\u0161en\u00e9ho rybn\u00ed\u010dku postaveno s\u00eddlo MNV<\/strong> s hasi\u010dskou zbrojnic\u00ed, z b\u00fdval\u00e9 pastou\u0161ky pro nejchud\u0161\u00ed vznikl obchod<\/strong> (funguje dodnes), do obce bylo zavedeno autobusov\u00e9 spojen\u00ed<\/strong> a postavena byla zd\u011bn\u00e1 autobusov\u00e1<\/strong> zast\u00e1vka se z\u00e1zem\u00edm pro \u0159idi\u010de (v\u010detn\u011b mo\u017enosti p\u0159esp\u00e1n\u00ed).  M\u00edstn\u00ed JZD bylo v r\u00e1mci slu\u010dovac\u00edho procesu za\u010dlen\u011bno do JZD Zdislavice<\/strong>. Oproti tomu Rataje nebyly za\u010dlen\u011bny do syst\u00e9mu st\u0159ediskov\u00fdch obc\u00ed a MNV zde fungoval a\u017e do jejich zru\u0161en\u00ed r. 1990.<\/p>\n\n\n\n

Po obnov\u011b obecn\u00ed samospr\u00e1vy r. 1990<\/strong> se prvn\u00edm novodob\u00fdm starostou obce stal b\u00fdval\u00fd mnohalet\u00fd p\u0159edseda MNV Franti\u0161ek L\u00e9bl.  B\u011bhem jeho starostov\u00e1n\u00ed byla v Rataj\u00edch provedena plynofikace obce<\/strong>. V roce 2001 schv\u00e1lila Poslaneck\u00e1 sn\u011bmovna Parlamentu \u010cR znak obce<\/strong>, a to na z\u00e1klad\u011b n\u00e1vrhu ztv\u00e1rn\u011bn\u00e9ho m\u00edstn\u00edm rod\u00e1kem Bohuslavem Hejn\u00fdm z \u010d.p. 12.<\/p>\n\n\n\n

Na za\u010d\u00e1tku nov\u00e9ho mil\u00e9nia do\u0161lo ke genera\u010dn\u00ed obm\u011bn\u011b v zastupitelstvu<\/strong> obce a funkce starosty se ujal Jaroslav Vo\u0161ick\u00fd. Z\u00e1rove\u0148 do spole\u010densk\u00e9ho \u017eivota vstoupila siln\u00e1 m\u00edstn\u00ed generace narozen\u00e1 v 70. a 80. letech a rozvoj obce v\u010detn\u011b spole\u010densk\u00fdch aktivit dos\u00e1hl v prvn\u00edch desetilet\u00edch 21. stolet\u00ed nov\u00e9ho vrcholu. <\/p>\n\n\n\n

Mezi v\u00fdznamn\u00e9 ratajsk\u00e9 rod\u00e1ky pat\u0159il \u0159ezb\u00e1\u0159 Franti\u0161ek Kupsa<\/strong>. Zhotovil mimo jin\u00e9 n\u011bkolik model\u016f b\u00e1jn\u00e9ho Blan\u00edku s vojskem sv. V\u00e1clava v jeho \u00fatrob\u00e1ch. Jeden je natrvalo, spole\u010dn\u011b s vy\u0159ez\u00e1van\u00fdm lidov\u00fdm betl\u00e9mem, um\u00edst\u011bn v ratajsk\u00e9 kapli, dal\u0161\u00ed je nap\u0159. ve vla\u0161imsk\u00e9m muzeu. Pro kostel sv. Petra a Pavla ve Zdislavic\u00edch vy\u0159ezal sochu uk\u0159i\u017eovan\u00e9ho Krista v \u017eivotn\u00ed velikosti, pozd\u011bji p\u0159em\u00edst\u011bnou na severn\u00ed stranu kostela zven\u010d\u00ed, bl\u00ed\u017ee ke vchodu. Re\u017eis\u00e9r Evald \u0160orm ji vyu\u017eil p\u0159i nat\u00e1\u010den\u00ed jedn\u00e9 ze sc\u00e9n k filmu \u201eDen sedm\u00fd, osm\u00e1 noc\u201c.<\/p>\n\n\n\n

Za zm\u00ednku stoj\u00ed tak\u00e9 Zdislava Vo\u0161ick\u00e1<\/strong> (1949), jedna ze zakladatelek a tv\u00e1\u0159\u00ed \u010desk\u00e9ho \u017eensk\u00e9ho fotbalu, dlouholet\u00e1 kapit\u00e1nka fotbalov\u00e9 Sl\u00e1vie, respektovan\u00e1 osobnost s mezin\u00e1rodn\u00edm kreditem. V Rataj\u00edch, v budov\u011b b\u00fdval\u00e9 hospody, tr\u00e1vil \u010d\u00e1st d\u011btstv\u00ed tak\u00e9 fotograf Petr Pazour<\/strong> (1973). V nejmlad\u0161\u00edch generac\u00edch m\u00e1 silnou vazbu na Rataje Marie<\/strong> (M\u00e1\u0161a) M\u00e1lkov\u00e1<\/strong> (1983), \u010desk\u00e1 here\u010dka zn\u00e1m\u00e1 nap\u0159. z filmu Fotograf. <\/p>\n\n\n\n

Dochoval se pohled na\u0161\u00ed obce:<\/p>\n\n\n\n

Historick\u00fd pohled Obce Rataje viz n\u00ed\u017ee byl zas\u00edl\u00e1n v roce 1927 pan\u00ed Ludmilou \u010cernou, dcerou Bartolom\u011bje \u0158\u00edhy a Anny Formanov\u00e9 z \u010dp. 18.

Pou\u017eit\u00e9 podklady:<\/strong>
Jan Svoboda, Okresn\u00edho konzerv\u00e1tor
Vladim\u00edr Vo\u0161ick\u00fd, Rataje
Historickou pohlednici poskytla Jaroslava Vopravilov\u00e1, dcera Ludmily \u010cern\u00e9<\/p>\n\n\n

\n
\"\"
historick\u00e1 pohlednice na\u0161\u00ed obce (cca 1934)<\/figcaption><\/figure>\n<\/div>\n\n
\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Vzpom\u00ednka na lidov\u00e9ho um\u011blce Podblanicka<\/strong><\/p>\n\n\n\n

V Okresn\u00edm muzeu ve vla\u0161imsk\u00e9m z\u00e1mku, na chodb\u011b v 1. poschod\u00ed, je um\u00edst\u011bno nejv\u011bt\u0161\u00ed d\u00edlo lidov\u00e9ho um\u011blce \u2013 \u0159ezb\u00e1\u0159e Franti\u0161ka Kupsy z Rataj u Zdislavic. Je to model Velk\u00e9ho Blan\u00edku s ryt\u00ed\u0159i uvnit\u0159 b\u00e1jn\u00e9 hory podle star\u00e9 \u010desk\u00e9 pov\u011bsti.F. Kupsa byl v\u016fbec prvn\u00edm, kdo toto t\u00e9ma ztv\u00e1rnil t\u00edmto zp\u016fsobem, tj. zalesn\u011bn\u00fd vrch s rozhlednou, v jeho\u017e nitru sp\u00ed dru\u017eina \u010desk\u00fdch ryt\u00ed\u0159\u016f v \u010dele se sv. V\u00e1clavem.
Tento n\u00e1m\u011bt ho l\u00e1kal ji\u017e od d\u011btsk\u00fdch let, kdy\u017e se projevovala jeho z\u00e1liba ve vy\u0159ez\u00e1v\u00e1n\u00ed a nesporn\u00fd talent. Vy\u0159ez\u00e1v\u00e1n\u00ed v\u011bnoval ka\u017edou volnou chv\u00edli.<\/p>\n\n\n\n

Pro prvn\u00ed zam\u00fd\u0161len\u00e9 ztv\u00e1rn\u011bn\u00ed modelu Blan\u00edku nal\u00e1mal p\u0159\u00edmo na t\u00e9to ho\u0159e vhodn\u00fd k\u00e1men pro kostru vrchu a pak pomalu vznikal zalesn\u011bn\u00fd vrh s rozhlednou a jeskyn\u00ed pro sp\u00edc\u00ed vojsko v pln\u00e9 zbroji. Postupn\u011b vznikaly jednotliv\u00e9 postavy ryt\u00ed\u0159\u016f, sv. V\u00e1clav, ale i kov\u00e1\u0159 u v\u00fdhn\u011b, zvl\u00e1\u0161t\u011b se mu da\u0159ilo spodobnit kon\u011b, kter\u00e9 jako roln\u00edk d\u016fv\u011brn\u011b znal a m\u011bl r\u00e1d.<\/p>\n\n\n\n

Hotov\u00e9 a p\u011bkn\u011b obarven\u00e9 d\u00edlo, na kter\u00e9m pracoval n\u011bkolik zim, vzbudilo obdiv a zaslou\u017eenou pozornost v \u0161irok\u00e9m okol\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Aby je zp\u0159\u00edstupnil zejm\u00e9na d\u011btem, nev\u00e1hal je p\u0159ev\u00e1\u017eet p\u0159\u00edmo do jednotliv\u00fdch \u0161kol. To se mu stalo m\u00e1lem osudn\u00fdm, kdy\u017e p\u0159i p\u0159ekon\u00e1v\u00e1n\u00ed brodu u Krupi\u010dkova ml\u00fdna p\u0159es \u0159eku Blanici nedaleko Radonic, do\u0161lo k naru\u0161en\u00ed kamenn\u00e9 konstrukce a po\u0161kozen\u00ed cel\u00e9ho d\u00edla. Pan Kupsa se proto rozhodl zam\u011bnit p\u016fvodn\u00ed kamennou konstrukci za pru\u017en\u011bj\u0161\u00ed prout\u011bnou kostru, podstatn\u011b leh\u010d\u00ed, kterou obalil s\u00e1drou, vyu\u017eil zbyl\u00e9 figurky a doplnil je nov\u00fdmi. Prov\u00e1d\u011blo se to v ratajsk\u00e9 obecn\u00ed kov\u00e1rn\u011b. Vzpom\u00edn\u00e1m, jak jsem jako mal\u00fd kluk trochu z\u00e1vid\u011bl star\u0161\u00edm, kter\u00fdm bylo sv\u011b\u0159eno vy\u0159ez\u00e1v\u00e1n\u00ed siluet stromk\u016f z p\u0159ekli\u017eky.<\/p>\n\n\n\n

Trp\u011bliv\u00e1 pr\u00e1ce p\u0159inesla v\u00fdsledek \u2013 op\u011bt tu byl Blan\u00edk v pln\u00e9 kr\u00e1se.<\/p>\n\n\n\n

Vystaven ve velk\u00e9 sv\u011btnici u Kups\u016f se stal op\u011bt c\u00edlem \u0161koln\u00edch v\u00fdprav i jednotlivc\u016f.
Mezi dal\u0161\u00ed Kupsova d\u00edla pat\u0159\u00ed zejm\u00e9na lidov\u00e9 betl\u00e9my. Nejv\u011bt\u0161\u00ed je ve Zdislavic\u00edch, dal\u0161\u00ed s v\u011bt\u0161\u00edm po\u010dtem mal\u00fdch figurek lid\u00ed a zv\u00ed\u0159at, se stylizovan\u00fdm pozad\u00edm, najdeme ve Vracovic\u00edch, Bernartic\u00edch a v Doma\u0161\u00edn\u011b. N\u011bkter\u00e9 figurky p\u0159edstavuj\u00ed i ur\u010dit\u00e9 osoby, kter\u00e9 zn\u00e1val (postava past\u00fd\u0159e, mlyn\u00e1\u0159e, selky, ale i myslivce \u010di babky s chrast\u00edm na modelu Blan\u00edku aj.).<\/p>\n\n\n\n

Pro zdislavick\u00fd kostel sv. Petra a Pavla vy\u0159ezal sochu uk\u0159i\u017eovan\u00e9ho Krista v \u017eivotn\u00ed velikosti, pozd\u011bji p\u0159em\u00edst\u011bnou na severn\u00ed stranu kostela zven\u010d\u00ed, bl\u00ed\u017ee ke vchodu. Re\u017eis\u00e9r Evald \u0160orm ji vyu\u017eil p\u0159i nat\u00e1\u010den\u00ed jedn\u00e9 ze sc\u00e9n k filmu \u201eDen sedm\u00fd, osm\u00e1 noc\u201c.<\/p>\n\n\n\n

Za v\u00e1lky byl model Blan\u00edku tak\u00e9 vystaven v jedn\u00e9 z pra\u017esk\u00fdch pas\u00e1\u017e\u00ed, odkud se \u017eel po r. 1945 vr\u00e1til po\u0161kozen\u00fd.<\/p>\n\n\n\n

Pan Kupsa cel\u00fd model renovoval a po dohod\u011b s p. vik\u00e1\u0159em V. Okt\u00e1bcem v\u011bnoval Lou\u0148ovic\u00edm. Tam vystaven v kostele, byl nejen obdivov\u00e1n, ale voln\u011b p\u0159\u00edstupn\u00fd, nesk\u00fdtal ochranu, se stal i velk\u00fdm l\u00e1kadlem pro mal\u00e9 d\u011bti, kter\u00fdm se l\u00edbily drobn\u00e9 \u010d\u00e1sti v\u00fdzbroje ryt\u00ed\u0159\u016f, me\u010d\u00edky, samost\u0159\u00edly aj.<\/p>\n\n\n\n

Byl proto p\u0159em\u00edst\u011bn do kaple na n\u00e1m\u011bst\u00ed proti z\u00e1mku, kde v\u0161ak neumo\u017e\u0148oval prohl\u00eddku.<\/p>\n\n\n\n

V roce 1968, po 100 letech od slavnostn\u00edho dovezen\u00ed z\u00e1kladn\u00edho kamene z Blan\u00edku na stavbu N\u00e1rodn\u00edho divadla, se stejn\u011b jako z jin\u00fdch pam\u00e1tn\u00fdch m\u00edst na\u0161\u00ed vlasti vezla symbolicky schr\u00e1na s prst\u00ed z Blan\u00edku do Prahy. Byla um\u00edst\u011bna na Kupsov\u011b Blan\u00edku, kter\u00fd dominoval alegorick\u00e9mu vozu (navrhl jej pan u\u010d. R Du\u0161ek, zn\u00e1m\u00fd v\u00fdtvarn\u00edk Podblanicka). Vzpom\u00edn\u00e1m, jak lou\u0148ovick\u00e9 \u017eeny s chut\u00ed v\u00e1zaly des\u00edtky metr\u016f girlandy ze smrkov\u00fdch v\u011btvi\u010dek na jeho v\u00fdzdobu. Zhotovil jsem tehdy n\u00e1pis na \u010delo a boky voz\u016f.<\/p>\n\n\n\n

Prvn\u00ed zast\u00e1vka na cest\u011b alegorick\u00e9ho vozu v doprovodu j\u00edzdn\u00edho banderia byla ve Vla\u0161imi. Na tribun\u011b s p\u0159edstaviteli m\u011bsta byl jako \u010destn\u00fd host i p. Kupsa.<\/p>\n\n\n\n

V Praze byla schr\u00e1na s prst\u00ed p\u0159ed\u00e1na z\u00e1stupc\u016fm N\u00e1rodn\u00edho divadla. Kups\u016fv Blan\u00edk se t\u011b\u0161il velk\u00e9 pozornosti Pra\u017ean\u016f.<\/p>\n\n\n\n

Kdy\u017e se v \u0161edes\u00e1t\u00fdch letech pustili rataj\u0161t\u00ed ob\u010dan\u00e9 do stavby nov\u00e9 kaple (na m\u00edst\u011b star\u00e9, ji\u017e dosluhuj\u00edc\u00ed kapli\u010dky), pan Kupsa u\u017e zase vy\u0159ez\u00e1val. Vznikal nov\u00fd men\u0161\u00ed model Blan\u00edku, op\u011bt s ryt\u00ed\u0159i a novou rozhlednou, o\u017eiven lidov\u00fdmi postavami a lesn\u00ed zv\u011b\u0159\u00ed. V pozad\u00ed jeskyn\u011b um\u00edst\u011bn\u00e9 zrcadlo, opticky zv\u011bt\u0161ovalo jej\u00ed prostor i mno\u017estv\u00ed ryt\u00ed\u0159\u016f ve zbroji.<\/p>\n\n\n\n

Po dokon\u010den\u00ed kaple, vybaven\u00e9 kr\u00e1sn\u00fdm, pam\u00e1tkov\u011b chr\u00e1n\u011bn\u00fdm olt\u00e1\u0159em, byl nov\u00fd Kups\u016fv Blan\u00edk za pomoci dal\u0161\u00edch ob\u010dan\u016f instalov\u00e1n v prav\u00e9m rohu kaple.<\/p>\n\n\n\n

P\u0159es p\u0159ib\u00fdvaj\u00edc\u00ed l\u00e9ta p. Kupsa nezah\u00e1lel, krom\u011b drobn\u00fdch so\u0161ek svat\u00fdch se pustil do vy\u0159ez\u00e1v\u00e1n\u00ed dal\u0161\u00edho velk\u00e9ho d\u00edla \u2013 lidov\u00e9ho betl\u00e9mu do lev\u00e9ho rohu kaple, asi s 50. figurkami lid\u00ed i zv\u00ed\u0159at. Ztv\u00e1rnil v nich i r\u00e1zovit\u00e9 postavy prost\u00fdch venkovsk\u00fdch lid\u00ed, kter\u00e9 zn\u00e1val. V\u0161e je z lipov\u00e9ho d\u0159eva, prost\u00e9, ale kouzeln\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

Stylizovan\u00e9 pozad\u00ed k betl\u00e9mu jsem zhotovil podle p\u0159edstavy zdislavick\u00e9ho pana far\u00e1\u0159e V. Korizsty. (Pracoval jsem jako aran\u017e\u00e9r \u2013 v\u00fdtvarn\u00edk propagace). Pan far\u00e1\u0159 (pozd\u011bji \u010destn\u00fd k\u00e1novn\u00edk staroboleslavsk\u00fd) se velmi zaslou\u017eil o vybaven\u00ed nov\u00e9 kaple (pam\u00e1tkov\u011b chr\u00e1n\u011bn\u00fd olt\u00e1\u0159, barevn\u00fd obraz sv. V\u00e1clava ve skle, lavice aj.).<\/p>\n\n\n\n

Mezi \u010destn\u00fdmi pochvaln\u00fdmi z\u00e1pisy v n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00ed knize je i jm\u00e9no kardin\u00e1la Tom\u00e1\u0161ka. <\/strong>Jist\u00fd sb\u011bratel nab\u00eddl p. Kupsovi za jeho betl\u00e9m dost vysokou \u010d\u00e1stku, kter\u00e1 by mu byla jist\u011b pomohla, jak s\u00e1m pozd\u011bji p\u0159iznal. Ale p. Kupsa cht\u011bl, aby po n\u011bm v Rataj\u00edch z\u016fstala trval\u00e1 pam\u00e1tka, a nab\u00eddku odm\u00edtl.<\/p>\n\n\n\n

Sv\u011bd\u010d\u00ed o tom i pochvaln\u00e9 z\u00e1pisy v tamn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00ed knize.<\/p>\n\n\n\n

P\u0159esto, \u017ee p. Kupsa po sob\u011b zanechal d\u00edlo, kter\u00e9 budou obdivovat i dal\u0161\u00ed generace, byl tak\u00e9 dobr\u00fdm hospod\u00e1\u0159em a sousedem, obl\u00edben\u00fdm pro svou rozv\u00e1\u017enou povahu a vyprav\u011b\u010dsk\u00e9 um\u011bn\u00ed. R\u00e1d a ochotn\u011b ka\u017ed\u00e9mu poradil a pomohl. Zaj\u00edmal se o minulost zejm\u00e9na na\u0161eho kraje, rodn\u00e9 obce a okol\u00ed a r\u00e1d besedoval s mlad\u00fdmi to tom, co pro\u017eil, co se do\u010detl \u010di dov\u011bd\u011bl z vypr\u00e1v\u011bn\u00ed starc\u016f.<\/p>\n\n\n\n

Velmi hezky a zasv\u011bcen\u011b popsal osobnost pana Kupsy a jeho d\u00edlo pan u\u010d. Jaroslav Pouzar ve sv\u00e9 knize: \u201ePodblanickou minulost\u00ed\u201c.<\/p>\n\n\n\n

R\u00e1di se p\u0159ipojujeme k posledn\u00ed v\u011bt\u011b jeho \u010dl\u00e1nku: \u201eA\u017e pojedete kolem Rataj, zastavte se a prohl\u00e9dn\u011bte si d\u00edlo tohoto lidov\u00e9ho \u0159ezb\u00e1\u0159e a vzpome\u0148te si p\u0159itom na \u010dlov\u011bka, kter\u00fd n\u00e1m v\u0161em m\u016f\u017ee b\u00fdt vzorem ob\u011btav\u00e9 l\u00e1sky ke sv\u00e9mu rodi\u0161ti\u201c. Obec se o kapli dob\u0159e star\u00e1, byla zavedena samostatn\u00e1 el. p\u0159\u00edpojka, nat\u0159ena st\u0159echa, vym\u011bn\u011bny okapn\u00ed \u017elaby. Uvnit\u0159 osazen kr\u00e1sn\u00fd k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u00fd lustr, bodov\u00e9 reflektory aj. Kaple je vlastn\u011b kulturn\u00ed pam\u00e1tkou, chloubou a dominantou obce. Jako hlavn\u00ed symbol byla tak\u00e9 navr\u017eena pro znak obce. Podle n\u00e1m\u011btu pana starosty Franti\u0161ka L\u00e9bla ztv\u00e1rnil rod\u00e1k Bohuslav Hejn\u00fd (aran\u017e\u00e9r a v\u00fdtvarn\u00edk) a v. D\u011bdi\u010d z Prahy (z reklamn\u00ed agentury).<\/strong><\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Dne 14. 8. 2001 byl znak a prapor schv\u00e1len.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Rataje a jejich stru\u010dn\u00e1 historie Rataje jsou mal\u00e1 obec ve St\u0159edo\u010desk\u00e9m kraji rozlo\u017een\u00e1 v m\u011blk\u00e9m k v\u00fdchodu sklon\u011bn\u00e9m \u00fadol\u00ed cca 5 km od Vla\u0161imi. N\u00e1zev asi vznikl ze staro\u010desk\u00e9ho slova \u201erataj\u201c, tj. or\u00e1\u010d. Prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e1 zm\u00ednka o existenci Rataj poch\u00e1z\u00ed z roku 1395 (vl\u00e1da kr\u00e1le V\u00e1clava IV.). P\u016fvodn\u011b zde byl svobodn\u00fd hospod\u00e1\u0159sk\u00fd statek, kdy\u017e roku 1401 jeho tehdej\u0161\u00ed […]<\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"parent":0,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"class_list":["post-163","page","type-page","status-publish","hentry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.obec-rataje.cz\/wp\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/163","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.obec-rataje.cz\/wp\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.obec-rataje.cz\/wp\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.obec-rataje.cz\/wp\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.obec-rataje.cz\/wp\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=163"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/www.obec-rataje.cz\/wp\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/163\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":611,"href":"https:\/\/www.obec-rataje.cz\/wp\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/163\/revisions\/611"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.obec-rataje.cz\/wp\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=163"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}